Hudební vystoupení přímo v nemocnicích pomáhá pacientům zbavit se deprese.

LONDÝN - Živě produkovaná hudba snižuje krevní tlak, pomáhá při úzkostných stavech a tlumí bolest. Britské nemocnice tak asi brzy do svých výdajů započtou i koncerty pro pacienty.

Nemusí to trvat dlouho a z nemocnic se stanou příležitostné koncertní síně. Studie britských odborníků totiž přinesla zajímavé výsledky: hudba produkovaná živě může pacientům v nemocnicích pomoci při depresivních a úzkostných stavech a také snižovat jejich krevní tlak. Nápad pořádat pro pacienty koncerty klasické hudby, jazzu a folku se zrodil v roce 1993 a začal být posléze realizován v nemocnicích v Chelsea a Westminsteru. Výsledky výzkumu, který započal minulý rok, budou hrát v Británii velkou roli při prosazování vyššího rozpočtu pro nemocnice. Všechny nové nemocnice by tak měly mít finanční prostředky na hudební představení pro pacienty. U těhotných žen, které podstoupily ˝hudební testy˝ na gynekologicko-porodnické klinice, zaznamenali odborníci snížení krevního tlaku. Hudba našla odezvu také u jejich ještě nenarozených potomků, kteří odpověděli na vnější podnět aktivnější činností srdce. Příjemné tóny pomohly také pacientům s rakovinou při stavech deprese a úzkosti. ˝Pacienti mohou při poslechu alespoň na chvíli zapomenout na svá trápení a relaxovat. Díky vystoupením umělců se také pacienti necítí být tak izolováni od okolního světa,˝ řekla pro BBC vedoucí výzkumu doktorka Rosalia Staricoffová.

Hudba jako utišující lék.
Zájem o využívání hudby při léčbě rakoviny se stále zvyšuje. ˝Vhodná skladba tlumí bolest a stavy nevolnosti, pomáhá lidi stabilizovat,˝ uvedla zdravotní sestra Debbie Fenlonová z Institutu pro léčbu rakoviny. Cílem výzkumu v nemocnicích ve Westminsteru a Chelsea je nyní zodpovědět otázku, zda živá hudební vystoupení dokážou pacienty uvolnit natolik, že částečně nahradí anestetika. Zdá se, že správné tóny mají v lékařství široké uplatnění. Vědci tvrdí, že ˝klasika˝, zejména pak dílo W. A. Mozarta, má příznivý účinek na epileptické pacienty. Desetiminutový poslech Mozartovy sonáty stačil ke snížení intenzity epileptického záchvatu. Lékaři vyzkoušeli ˝Mozartův efekt˝ i na myších. Do dvou identických bludišť vypustili myši. V jednom z nich pustili Mozartovu sonátu. Myši stimulované hudbou nalezly cestu ven dříve než jejich kolegyně z druhého bludiště.
Klára Tylová
(Lidové noviny)

UMĚNÍ JAKO TERAPIE

Malováním, ale též hudbou nebo tancem se dá také léčit. Arteterapie přináší uvolnění, duševní očistu a umožňuje nám vytvořit si vlastní svět.

Pro mnoho z nás je umění něco pěkného, na co se díváme v galeriích, divadlech a kinech nebo posloucháme v koncertních sálech. Působení umění, barev, světelných efektů a hudby znají lidé již od dávných dob. V hudbě i malířství se skrývá velký potenciál energie a léčivé síly, která nám umožňuje překonávat naše vlastní hranice a omezení.

Vyjádřit sebe sama

Princip arteterapie spočívá v tom, že pacienti kreslí, malují nebo modelují a snaží se vyjádřit způsobem, který je pro ně přijatelnější a snazší než slovní vyjádření. Prostřednictvím arteterapie se na povrch vyplaví skryté myšlenky, obavy a city.

Někteří terapeuti se domnívají,že k dosažení léčebného účinku je nutné, aby pacient při malování používal určitý druh automatismu, aby se z podvědomí mohly vynořit problémy, které ho trápí. Výklad takové malby vyžaduje zkušeného odborníka. Léčba uměním je skvělý způsob, jak se uvolnit, a je vhodná pro každého, kdo se potřebuje zbavit zlosti, vzteku nebo obav. Může také pomoci k navázání dobrého vztahu mezi pacienty a terapeuty. Umožňuje lépe sledovat vývoj pacientova podvědomí, jeho pokroky a pomáhá odhalit jeho skryté myšlenky. Psychologicky orientovaná arteterapie zdůrazňuje význam ranného dětství, sexuality a volných asociací. Jde o diagnostiku a terapii pomocí výkladu symbolů obsažených ve snech, mýtech a fantaziích a vyjádřených uměleckými prostředky. Sigmund Freud mimo jiné napsal několik studií o umění a uměleckou tvorbu považoval za jeden ze způsobů, jak se vyhnout různým psychickým poruchám,které vznikají z napětí z nevyřešených konfliktů a neuspokojených potřeb. Další průkopník psychoanalýzy Carl G.Jung maloval jistou dobu ráno meditační kruh mandalu, která vypovídala o jeho momentálním duševním rozpoložení. Také maloval a tesal dřevo i kámen. Rovněž tvrdil, že sny a obrazy mohou pomoci při léčení.

Hudba a pohyb

V dnešní přetechnizované době by mělo být běžnou součástí života tančit, zpívat, hrát divadlo. Tyto činnosti pomáhají vyrovnat se s pracovními a rodinnými problémy i se sebou samým. V pravěku pomáhal rytmus úderů, tempo a dynamika zpěvu ke komunikaci s nadpřirozenými silami a také jako lék proti démonům a nemocem. Hudbou se léčilo ve starověku. Za předchůdce léčby hudbou můžeme považovat Aristotela, Platóna a Pythagora. Ve středověku měla hudba hlavní význam v rámci církevních obřadů. Od 19. století se již terapie hudbou a tancem používala v psychiatrických léčebnách a ústavech. Zatímco v Africe hudba vždy byla a stále je považována za léčivou, v Evropě se její uplatnění při léčení teprve znovu hledá. Postupně objevujeme, že hudba léčí, přináší radost a působí preventivně.

Africké zkušenosti

V některých nemocnicích v Zairu se pokoušejí kombinovat africkou a západní léčbu. Lékaři zkoušejí nalézt hlavní momenty a zásady tradiční léčby hudbou, aby je pak je pak mohli používat masověji. Zatímco západní věda je založena na objektivizujícím a neutrálním postoji, africká verze léčení vyžaduje absolutní osobní nasazení léčitele a víru celé komunity v jeho umění. Uklidňující rytmus afrických hudebníků pomáhá nemocnému nalézt a ustálit tělesnou a psychickou rovnováhu. Právě díky monotónnosti se vrací pacientům radost ze života. Pokud to léčba vyžaduje, používají se pro dodání energie také rychlé rytmy.

Zvuk plný energie

Dnes zjišťujeme, že jakýkoliv zvuk, který člověk vydává, ať je to hra na hudební nástroj, zpěv nebo slovní vyjádření radosti, hněvu, strachu nebo nespokojenosti, mění způsob, jakým je organizováno naše tělo a vědomí. Vzniká nejen akustická energie zvuku, ale také energie, která je ukrytá v obsahu zvuku. Způsob, jakým každý z nás vnímá zvukové vibrace, je naprosto unikátní. Žádné dvě uši na celé planetě neslyší zvuk naprosto stejně. Slyšíme a vnímáme ho i kůží, kostmi, i tím, jak se nás dotýká vzduch, a možná ještě jinak. Léčení hudbou a zvukem je nutné posuzovat z pozice posluchače se snahou porozumět energii, kterou zvuk či hudba obsahuje. Tato energie je ekvivalentní rozsahu oktáv našeho vnímání. Schopnost poslouchat se stává zcela novým léčebným odvětvím. Záleží na postoji člověka i zařízení místnosti, ve které poslouchá. Ukazuje se, že prostředí je mnohem důležitější, než jsme si dosud mysleli. Působení hudby je závislé na pozici, ve které hudbu posloucháme, denní době, schopnosti těla vnímat zvuk, ale i na tom, co jsme před tím snědli a vypili. Stejná hudba může jednoho přivést do extáze, zatímco jinému může připomenou nějakou ošklivou příhodu nebo pomůže vybavit souvislosti dávno přebolené a zapomenuté.

Aby léčily

Zvuky jsou vibrace, vlny, oscilace. Dnes planeta země hlučí a vibruje různými zvuky určitě víc, než je zdrávo. Určitě by si zasloužila aspoň pár hodin klidu a odpočinku. Nejdůležitější je naučit se, Jak pomocí zvuku vytvářet jakousi rovnováhu, naučit se vytvářet léčivé zvuky. Naše společnost produkuje takovou hudbu, jakou potřebuje. Při pohledu na tu spoustu rocku, metalu, a rapu je možné tvrdit, že tak společnost vyjadřuje svůj vztek a hněv, svou frustraci a že tato hudba pomáhá uvolňovat napětí. Víme, že pokud máme nějaký emoční problém, určitý typ hudby ho může pomoci uvolnit. Hudba se může stát spojovacím článkem mezi myslí, tělem, duší a srdcem a najít mezi nimi rovnováhu. Dokáže ale ovlivnit člověka i negativně. Má mnoho podob, ale jejich spojovacími články jsou rytmus, takt, pocit. Dnes máme možnost si vybírat z veškeré hudby, která kdy byla napsána. Existuje hodně velmi dobré a ještě více velmi průměrné hudby. Někomu lze pomoci uklidňující relaxační hudbou,jinému zmenší bolest hudba klasická, jinému country. Jak vlastně hudba léčí je záhadou. Možná jde skutečně o návrat k určitým přírodním a tělesným rytmům, možná toto tajemství tkví ve způsobech, jakými člověk vnímá a zpracovává zvukové signály, jak je akustická energie zvuku převáděna do bioelektrického systému v těle a mozku. Možná jde o synchronizaci mozkové činnosti a mozkových hemisfér. Protože co jiného je léčení než opětovné sestavování rozpadlých částí dohromady do jednoho celku?

Koníček pro zdraví

Každý by si měl najít nějakého koníčka, který mu umožní umělecké vyjádření, i když zdánlivě nemá žádné umělecké nadání. Prostřednictvím umění lze najít cestu do podvědomí, v němž jsou uloženy všechny city, zážitky a zapomenuté příběhy. Poddáme-li se vnitřním pocitům, dosáhneme harmonizujících a léčivých účinků, které podpoří vlastní proces léčení.

Mgr. Pavel Kloud

Autor je fyzioterapeut.

(přepsáno z časopisu Zdraví)

DOMŮ